Anthony Doerr - Jsou světla, která nevidíme

Ahoj!
Na dovolené v Chorvatsku jsem si rozečetla knížku Světla která nevidíme. Pak jsem ale jela na tábor a knížka týden ležela doma. Teď jsem ji za jeden den dočetla a přicházím sem s její recenzí.

Na začátek musím říct, že jsem čekala něco trochu jiného. Bylo to zapříčiněno převážně tím, že jsem si předem pořádně nepřečetla o čem kniha je (moje chyba). :D Teď se raději podíváme na to, o čem kniha skutečně je.

Prožijeme nějakou dobu s hlavní postavou Marie-Laure. Ta žije spokojeně v Paříži se svým otcem, jenž pracuje v Přírodovědeckém muzeu jako klíčník. Marie-Laure vede obyčejný život s tím rozdílem, že postupně přichází o zrak. Její slepota je v šesti letech konečná a nevratná. Její otec jí postaví dokonalý model města a Marie-Laure se ho musí naučit nazpamět. Otec ji vezme někam do města a jejím úkolem je dostat se domů. Po nějaké době už to zvládá velmi dobře. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc Etienne. Ten je nemocný, postižený válkou a už 24 let nevyšel z domu, protože všude vidí mrtvé lidi. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky, který zcela změní jejich životy. Marie-Laure se sbližuje s Etiennem a poznává minulost, kdy jeho bratr seděl na půdě a vysílal z rádia do celého světa zázraky fyziky. Všechno se ovšem během války změní a oba čeká opravdu hodně složitá budoucnost.

Stejně dlouhou dobu strávíme s chlapcem jménem Werner, který se ze sirotčince dostane k vyhledávání radiových vysílání. V sirotčinci se zajímá o rádia a vysílače a v jejich opravách vyniká po celém širém okolí, až si ho jednou všimne německý důstojník. Tak se dostává do drsných podmínek německé mládeže. Zažije velmi špatné momenty, které ho poznamenají na zbytek života. Cestuje po světě a vyhledává rádiové vysílání až jednou narazí na jedno, které ho vrátí zpět do dětských let, kdy trávil v sirotčinci u rádia večery se svou sestrou Juttou a poslouchali vysílání francouze, který mluvil o fyzikálních věcech a tak dále. Oba byli jeho hlasem a vyprávěním velmi zaujatí. Werner vysílání neprozradil, ale jeho život zde nabral zcela jiný směr.

Nelze zmínit vše tak, abych neprozradila moc. Potkáte se se spoustou dalších postav a mnoha dalšími příběhy, které nemohu zmínit, nebo možná nechci, abyste měli nějaké to překvapení. Nejspíš se na začátku budete cítit stejně zmateně jako já, než se zorientujete ve všech detailech, ale rozhodně to nevzdávejte! 

 

Knížku jsem dočetla před chvílí, takže mám docela jasné pocity po dočtení. Už jsem řekla, že jsem čekala něco jiného, ale tohle mě naprosto překvapilo a zarazilo. Byla jsem místy rozčarovaná, rozrušená a i když mi docela dlouho trvalo se do knihy ponořit, její konec mě naprosto uchvátil. Naprosto jsem nečekala co přijde a jak jednotilivé postavy dopadnou.

 

Nedokážu si představit život, jaký v té době vedli a moc oceňuji pojetí války z pohledů dvou lidí jinde ve světě a hlavně dětí. Pocity a náhledy na válku z hlavy slepého děvčete jsou něco, co málokde najdete.

 

Jamilě mě příběh vtáhl, tak ne a ne mě pustit. Spojoval všechno co se mi na těchto typech příběhů líbí - lásku, napětí, trošku nenávisti, zklamání. 

 

Rozhodně dávám 5 hvězdiček a určitě ji všem doporučuji.